Problematika sexuálního zneužívání

20.10.2013 at 12:03

Pixmac000057861375Sexuální zneužívání

Sexuální zneužívání je součástí tzv. Syndromu zneužívaného a týraného dítěte (CAN – child abuse and neglect), který je definován na základě doporučení zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992.

Definice sexuálního zneužívání přijatá Radou Evropy v roce 1992:
Sexuálním zneužitím dítěte se rozumí jakékoli nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoli sexuální dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoli, komu bylo dítě svěřeno do péče, anebo kýmkoli, kdo se s dítětem dostal do nějakého kontaktu. Takovou osobou může být rodič, příbuzný, přítel, odborný či dobrovolný pracovník či cizí osoba. Pohlavní zneužívání se dělí na dotykové a bezdotykové. Bezdotykové zneužití zahrnuje setkání s exhibicionisty a účast na sexuálních aktivitách, kde nedochází k žádnému tělesnému kontaktu, např. vystavení dítěte pornografickým videozáznamům. Kontaktní zneužití je takové, kde dochází k pohlavnímu kontaktu, včetně laskání prsou a pohlavních orgánů dítěte, pohlavnímu styku, orálnímu či análnímu sexu.

Pixmac000053147751Z právního hlediska nezáleží na tom, zda došlo k uspokojení pachatele, důležité je, že snaha o dosažení uspokojení byla podstatou jednání pachatele. Dále se také nepřihlíží ke skutečnostem, zda si oběť uvědomuje, že byla zneužita, a také zda dítě/oběť dalo svolení nebo se chovalo vyzývavě či koketně.
Není bráno v potaz, zda pachatelovo jednání přinášelo dítěti příjemné pocity, protože „i když tělo dítěte reaguje na sexuální zneužívání pocity potěšení, neznamená to, že dítě je za zneužití odpovědné.“

Zvláštní formou sexuálního zneužívání je komerční sexuální zneužívání dětí, které znamená „použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi dítětem, zákazníkem, prostředníkem nebo agentem a jinými, kdo vydělávají na obchodu s dětmi pro tyto účely.“ (Světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí, Stockholm 1996)