Vložila Ivana: Peníze

20.10.2013 at 12:48

Peníze

Když jsem chodila do Élektry, brala jsem to jako zázrak, že to můžu někomu říct, pracovat na tom, abych se nezbláznila. Myslím, že jsem tím taky zachránila své dva syny. Nikdo a nikde nic podobného nedělá. Každá pátá z nás to zažila a to ty další ženské budu chodit na psychiatrii a nemít život? Být oběť a dělat v rodině další oběti? Když tato služba nemá náhradní zastoupení, tak se přece nemůže zrušit ! Nikdo jiný to neumí, přesto, že to některé organizace a psychologové tvrdí. Vyzkoušela jsem to i jinde a bylo to k ničemu. Pomohli mi až v Élektře. To ji nemůžete zavřít, to je cesta do pekel.

20.02.2013

Vložila Ivate G.: Jenom NE zánik Elektry!

20.10.2013 at 12:46

Jenom NE zánik Elektry!

Je mně hodně smutno ze současné situace v naší zemi! Jak to, že se někdo vůbec pozastavuje nad tím, jestli podpořit organizaci, která pomáhá lidem? Jak může někoho vůbec napadnout, že Elektra není potřebná? Jak může být přehlížená práce, snaha, odhodlání a nasazení odborníků v Elektře? Jak to, že si stát takových lidí neváží? Jak je to možné, že stačí, když politici řekou NE, a Elektra prostě nebude?!
Je mně moc smutno při představě, že by organizace jako je Elektra, neexistovala. Jsem jí totiž za mnohé vděčná – vážím si sebe, svého života a mojích holčiček, pro které můžu být plnohodnotnou matkou a vzorem, díky Elektře se cítím být ženou…A toto všechno není přece málo!
Kéž by tuto možnost měly i ostatní zneužité ženy! Proto Elektra nesmí zaniknout! Díky všem, kteří pomohou!

21.02.2013

Vložila Vlaďka: Rodina = Základ státu

20.10.2013 at 12:31

Rodina = Základ státu

PhDr. Jiřina Dolanská Ph.D.
Děkuji, děkuji, děkuji.
Jsem jednou z mnoha zneužitých.
Jsem jednou z mála, které měly štěstí, a díky Élektře dostaly novou šanci žít plnohodnotný, zdravý život. Záměrně zdůrazňuji ŽÍT! Ne přežívat a schovávat se za přetvářku, strach, agresi, výmluvy a mlčení….!
Kolik tisíc zneužitých děvčátek a chlapců – tolik tisíc dospělých žen a mužů. Se strachem, nedůvěrou, zlobou, agresí, přetvářkou, ponížením, sebepodceňováním …..
Z většiny z nich se stávají rodiče, kteří svým dětem nevědomě předávají to, co sami umějí. Co se ve svém životě naučili, co převzali. A děti jsou dobrými a vnímavými žáky! Jsou naším pokračováním, a také budoucími ženami a muži se zátěží, kterou převzali od svých rodičů.
Nechci se schovávat za anonymitu množství, nechci generalizovat své zkušenosti. Statistiky však hovoří smutnými čísly.
Věřím, a také ve škole mě učili, že rodina je základ státu. Vždyť kdo tvoří stát, státní společenství? Lidé. My. Naše děti. Naši předkové a naši potomci.
Proč tedy stát nemá finanční prostředky pro občanské sdružení, které, jediné z mála podobně zaměřených, dosahuje 95% úspěšnosti ve svých výsledcích?
Proč tedy stát nemá finanční prostředky pro občanské sdružení,které vrací budoucí i stávající matky do plnohodnotného života a vytváří tak podmínky pro zdravý vývoj rodiny=tedy státu?
Vážená paní Jiřino, vážená paní Zoro, vážení pracovníci Élektry!
Skláním se před Vaší tvrdou a houževnatou prací, děkuji Vám za Vaši obětavou pomoc a nesmírnou lásku, kterou nás provázíte na cestě k uzdravení.

21.02.2013

Vložila Mgr. Ivana Šamalová: Podpora dotace Elektry

20.10.2013 at 12:28

Podpora dotace Elektry

V posledních letech je MPSV často nazýváno „Ministerstvem asociálních věcí“ a jak se ukazuje, zřejmě právem. Problematika, kterou pomáhá řešit Elektra, je tak závažná, že není pochyb o tom, že je nezbytné dotovování takovéto odborné organizace zakotvit do dotování ze státního rozpočtu. Pokud státní rozpočet chce najít finanční prostředky pro jakoukoliv oblast, vždy si je najde, ať je částka jakkoliv vysoká. Kromě toho je zcela absurdní, že organizace, která je po desetiletí státem dotována, t.j. je dlouhodobě budována za podpory státních prostředků, je najednou z dotace vyškrtnuta. Chce snad stát (MPSV) říci, že celé roky investoval peníze do špatné činnosti?
Domnívám se, že pouze důrazná „hlasitá žádost“ může mít patřičnou odezvu. Ráda bych podpořila podpisovou akci na podporu dotování Elektry.

 

Vložila Zuzana M.: Děkuji Élektro

20.10.2013 at 12:27

Děkuji Élektro

Přeji dobrý den všem v Élektře,
do občanského sdružení, které mi naprosto změnilo život. Už jsem se Vám neozvala tak dlouho, že se raději připomenu.
Byla jsem Vaší klientkou asi před sedmi lety. Do terapie mne přivedly potíže, které jsem si nesla v důsledku zneužívání otcem (nepřímé zneužívání od asi dvou let, přímé, pravidelné sex. zneužívání od sedmi let do sedmnácti). Trápily mne deprese, které se nedařilo mé psychiatričce příliš zmírnit. Trpěla jsem anorexií, byla podvyživená. Často jsem se bila, škrábala a kousala, chtěla jsem to „odporné tělo, které patřilo jemu – tátovi“ nechat vyhladovět, aby zemřelo. Styděla jsem se za své tělo, kupovala si zásadně jednodílné plavky, nosila vytahané oblečení šedivých barev. Vymývala jsem se tak intenzivně, až jsem trpěla několika gynekologickými záněty ročně. Byla jsem plachá, bála se lidí. Nikomu jsem nedokázala říci „ne“, takže na mne nejen v práci často druzí nakládali i své povinnosti. Mívala jsem úzkosti, které vedly často ke kolapsovým stavům. Špatně jsem spala, pravidelně se mi zdávalo o dveřích, které nejdou zavřít ani zamknout, stále se otvírají a já jsem v nebezpečí. Zdávalo se mi o tom, jak mne táta zneužívá a jiní lidé jsou tomu přítomni a dělají, že to nevidí. Bývala jsem často nemocná – „chytala“ jsem kdejaký bacil, což působilo komplikace v zaměstnání. Nemyslela jsem si o sobě téměř nic dobrého, dávala jsem si vinu za to, co se stalo. Měla jsem za sebou více pokusů o sebevraždu a hospitalizací na psychiatrii. Nadužívala jsem léky. Toužila jsem po dítěti, ale partnerské vztahy mi selhávaly na tom, že jsem měla obrovský odpor k intimnostem, navíc si mne někteří partneři vybírali proto, že jsem „poddajná a hodná“, jeden mne psychicky trápil.
Docházela jsem předtím v průběhu let k několika psychologům, ale zásadní úleva od potíží se bohužel nedostavila. Když mne poslední ze psychologů poslal do sex-shopu, ať si tam všechno prohlédnu a nechám ukázat, aby ve mně tím zlomil odpor k intimnostem, rozhodla jsem se, že se už se svým trápením nikomu nesvěřím, protože mi nikdo stejně neumí pomoci. Své vzpomínky jsem potlačila a zkusila udělat „tlustou čáru“. Ale bylo mi dál velmi špatně, pronásledovaly mne vzpomínky, navenek jsem hrála veselou a usměvavou a uvnitř sebe měla tmu, ze všeho nejvíc mne trápily deprese a myšlenky na sebevraždu. Poté, co jsem si přečetla v novinách článek o Élektře jsem ještě několik let váhala, bála se. Mé potíže se stupňovaly, tak jsem našla odvahu a zavolala Vám… Do Vaší terapie jsem vstupovala s tím, že už je tím posledním, co mi zbývá, neboť jste JEDINÍ v ČR, kteří takto postiženým ženám pomáháte a že pokud se můj stav po terapii nezlepší, zabiju se, protože mi potíže neumožňovaly žít normální život.

ALE :o)) v mém životě díky Vám došlo k zásadní změně :o)). Strávila jsem s Vámi několik příjemných let, dokázali jste mi od základu zlepšit život, jako bych se znovu narodila, vyloupla z nějaké odporné skořápky a začala být konečně sama sebou. Ulevilo se mi a jsem VOLNÁ, spontánní.

Zbavili jste mne depresí, což považuji za zázrak největší a jsem Vám za to obrovsky vděčná, vůbec jsem po všech těch letech s nimi netušila, že je tohle možné. Budit se ráno do nového dne, aniž by mi hned naskočily zlé myšlenky na nebytí, vůbec nevím, jak jste to dokázali! A vím, že jste si se mnou v terapii opravdu „užili“ hodně námahy, dali si se mnou spoustu práce, neboť depresivní klient je pro skupinovou terapii hodně zatěžující, byla jsem smutná, negativistická, plachá. Potřebovala jsem mnoho konzultací – krizových intervencí telefonických, i osobních návštěv zařízení mimo stanovené termíny terapií a vždy jste si pro mne našli čas a trpělivě se mi věnovali. A těch SMS, kterými jsem Vás atakovala a vždy jste mne dokázali v mé hysterii uklidnit, že mi bylo lépe.

Zbavili jste mne anorexie! Jednou jsem přijela v tak špatném stavu, že jsem se obávala, že mi zavoláte sanitku a nebudu již moci pokračovat ve Vaší terapii. Ale vydrželi jste to se mnou, prakticky ihned ten den jsem začala lépe jíst a moje největší zdravotní krize rychle odezněla. Dnes je ze mne normální žena krev a mléko (174/75 kg) a jím všechno, co mi chutná. I vegetariánství mne přešlo.

Dokázali jste, že se cítím ve svém ženském těle příjemně a neschovávám ho. Plavky mám několikery dvoudílné, oblečení barevné a hezky „ženské“.

Zdravotně jsem na tom výborně, gynekologické záněty už roky žádné a neschopenku jsem neměla už několik let. Zdravý duch = zdravé tělo :o))

Zlé sny mne přestaly obtěžovat, spím jak miminko.

Sebevražda nepřipadá v úvahu !, proč také, v létě jsem si pořídila na hypotéku svůj první „startovací byt 1+1“ a jediné starosti, které řeším jsou s řemeslníky. A kdybyste viděli, jak jsem se nedala při složitém jednání s neférovou realitní agentkou, asi byste mne nepoznali, žádná chudinka, která si nechá všechno líbit!

Žádná psychofarmaka neužívám, ani nemám doporučeno užívat, doma mám pouze velmi starý Lexaurin, který už nejspíš bude mít prošlou expiraci…

V práci hýřím nápady, navrhuji strategie a zlepšení a mám úspěchy, byla jsem už několikrát odměněna, jednou mne vybrali z několika set zaměstnanců za odměnu na dovolenou, z té radosti se dodnes nedokážu vzpamatovat :o) Ke klientům dokáži být empatická, ale dle potřeby i striktní…, pokud je někdo nepříjemný (pracuji v oblasti vymáhání pohledávek), situaci s přehledem ustojím (dříve bych se rozklepala, rozplakala a pak snědla tabulku čokolády).
Plachost je pryč, jsem pěkný živel a bavič, je mne všude plno. Mám hodně kamarádů a kamarádek. Podílím se na organizaci několika akcí (v Sokole, pro děti zaměstnanců…).
Vztahy v rodině jsou báječné, maminka si se mnou povídá, což nebývalo. Právě nyní, když Vám píši mi maminka v bytě montuje kliky a bratr maluje. Oba mi velmi pomáhají, i finančně.
Řekli jste nám, že nám vzpomínky zůstanou, ale nebudou bolet. Je to tak. Téma zneužívání už mne netrápí, je to něco, co bylo a teď mi už nezasahuje do života.

To všechno by nebylo, nebýt Élektry. Obrovské poděkování patří paní Jiřině Dolanské a paní Zoře Urbánkové. Díky Vaší laskavé, trpělivé, dlouhodobé pomoci a vedení jsem nyní tam, kde jsem. Nikdo před Vámi mi nedokázal pomoci. Vám se to podařilo. Děkuji Vám a doufám, že Vaše specializované zařízení, jediné u nás, které je schopné a ochotné věnovat se dlouhodobě klientkám s tak tabuizovaným problémem a účinně jim s ním pomoci bude i nadále poskytovat pomoc všem potřebným. Máte můj obdiv, mé veliké díky.

Zuzana M.

 

Vložila Kristýna Leichtová: Naděje umírá poslední!!!

20.10.2013 at 12:26

Naděje umírá poslední!!!

Drahá Élektro, všechny statečné a všichni stateční.
Dlouho jsem hledala organizaci, která by pomáhala sekuxálně zneužívaným, či zneužitým, abych se s ní mohla spojit a podpořit ji. Mrzí mě jen, že jsem vás neobjevila dřív. Doufám že i přes nepřízeň ministerstva, se podaří najít nějaká cesta jak centrum obnovit a bude mi obrovskou ctí budu-li se na tom moci podílet!
Tak ať se blýská na lepší časy!

Vložila Inka: Přání

20.9.2013 at 13:27

Dovolte, abych Vám popřála hodně sil do dalších let Vaší záslužné činnosti.

17.10.2010

help with essay

Vložila Renata: Likvidační sociální politika státu

20.9.2013 at 13:20

Milá Élektro! Když jsem se dozvěděla, že Ti stát nedal ani korunu a Ty jsi teď v České republice zcela osiřelá, bez potravy, bez domova a bez pomoci, tak mi z toho není smutno, ale mám obrovský vztek! Co jsme to dopustili? Jak se může stát takhle hyenisticky chovat k Élektře, která mu už 17 let pomáhá mít kvalitnější společnost a ve zdravých rodinách vychovávané potomky? Nejenže Ti, Élektro, stát nepomáhá, ale on se prostě od stolu a bez prověření rozhodne, že Tě zlikviduje? Je mi z toho zle! Élektra nemá z čeho zaplatit nájem! Élektra nemůže zaplatit ani minimální mzdu psychoterapeutce, která je v ČR nejerudovanější, nejzkušenější a nejlepší pomocí pro ženy v dětství zneužívané a znásilněné! Élektra nemůže zaplatit ani minimální mzdu 1,3 pracovníkům, kteří zajišťují veškerý její chod, bezpečí a pohodlí klientů! I když chod byl především „nekonečné nafukování záchranných vest“, které dohromady měly udržet Élektru aspoň po chvilkách nad vodou, aby se mohla nadechnout a nabrat síly do dalšího boje o přežití. Élektra přestala vyhovovat tabulkám, které určili u stolu laici bez prověření reality. Ale je to ještě horší! Ještě loni Élektra nesměla za žádnou svou činnost vybrat od klientů peníze, jinak by přišla o ty malé, ale přece jen – státní dotace. Letos stát Élektře nedá ani korunu, ale všichni ví, že nic platit nemusí. Ha – možná to má stát už zařízeno, jen to neřekl – mávnutím proutku zlikviduje Élektru proto, že stejným mávnutím proutku zlikviduje ve společnosti problém sexuálního zneužívání a znásilnění. Oběti těchto odporných trestných činů přestanou, mávnutím proutku, existovat. Možná už neexistuje ani jedna tato oběť, když už neexistuje ani jedna státní koruna pro Élektru. Jen mi to neštimuje s tím, co teď každý den vidím ve všech televizních zprávách – jen namátkou si vzpomínám na aktuální vyšetřování případu skautských vedoucích, kteří zneužívali několik desítek chlapců nebo elitní voják, bývalý člen ochranky J. Paroubka, zneužil mimo jiné 1,5 měsíční dítě, které mu za pár korun dala matka (dle mého názoru má zřejmě stejnou osobní zkušenost) nebo si vybavuji soud, kdy matka veřejně přiznala, že selhala jako manželka a sex jejího muže s dcerami jí situaci vyřešil (dle mého názoru má zřejmě stejnou osobní zkušenost). Takže oběti trestných činů zneužívání a znásilnění nezmizely, zmizely jen peníze pro ty, kteří těmto obětem dosud mohly pomáhat začít kvalitně žít. No, nechci žít ve společnosti s likvidační sociální politikou! Ve společnosti, kde se bezbranný nevinný člověk stane obětí sexuálního trestného činu a společnost mu vezme šanci se z tohoto traumatu někdy „uzdravit“. Před Élektrou byla totalita, co by bylo „po“ Élektře? Naivně a tiše doufám, že to nebudu muset nikdy poznat! Naivně a tiše doufám, že se stane zázrak a podaří se z dosud netušících zdrojů najít peníze na nájem a chod Élektry – centra, které vrací do života ženy v dětství zneužívané a znásilněné. Élektro, doufám, že Ti pomůžu nafouknout aspoň jednu záchrannou vestu.

13.02.2013

can you write my essay